Ráda vařím pomalu. Znamená to pro mě plné soustředění na jednoduché úkony spojené s vařením a na původ surovin. Podle filozofie Slow Food to znamená vařit z poctivých, dobrých a čistých surovin. Proto se nemůžu dočkat, až se v březnu otevře můj oblíbený komunitní trh na pražském Spořilově. Na jaře se těším na čerstvé bylinky, špenát a mangold (různobarevný!). Od pana Zemana kupuju každý listopad tučnou husu a brambory. Farmářské potraviny se dnes dají koupit celý rok i mimo trhy. Ráda využívám službu Nákup z farmy anebo si na svou oblíbenou farmu zajedu.
Kromě toho jsem si našla vlastní zdroje opravdových potravin mimo oficiální sítě. Na pražských zahrádkách dozrává dost ovoce, a tak chodím k Lence na Vinohrady sbírat spadlé meruňky, Blanka mi udělá radost košíkem višní, podél polních cest trhám šípky, špendlíky, švestky. Skvělé hrušky dozrávají ve Valdštejnské zahradě na Malé Straně. Když se na podzim zabarví plody bezu do modrofialova, vyrážím vyzbrojená jednorázovými rukavicemi do terénu a trhám nádherné ametystové bobule. Bude z nich vynikající šťáva nebo likér.
Kamarádka z jihu Itálie mi vozí koncem roku čerstvě vylisovaný olivový olej a citrony s nepravidelnými hrbolky na povrchu. Kupuju od ní také na slunci sušená rajčata, která nakládám do oleje, toho italského, jak jinak! Vyrobím tak snadno jedlý dárek, který se hodí pod stromeček. Nezapomenu na sklenici napsat, odkud suroviny pocházejí. Věřím na předávání informací dál.
Osvětu můžu šířit i tak příjemným způsobem jako je rajče nasáklé olejem.
Zdravím, tohle je komentář.
Chcete-li začít se schvalováním, úpravami a mazáním komentářů, pak si prohlédněte sekci Komentáře na nástěnce.
Profilové obrázky komentujících vám přináší služba Gravatar.
Komentáře jsou uzavřeny.